|
|
Vliv přírodních podmínek na výskyt a pohyb volně žijící zvěře a úspěšnosti vyhodnocení jejich detekce různými pracovními metodami
POLENSKÝ, Jakub
Tato práce si kladla za cíl stanovit vliv podmínek v krajině na výskyt a pohyb volně žijící zvěře a vyhodnotit úspěšnosti detekce výskytu zvěře různými pracovními metodami, se zvláštním zaměřením na srnčí zvěř. Srnčí zvěř je naší původní zvěří a dnes patří k naší nejrozšířenější zvěři spárkaté. Celé řešení disertační práce vedlo k navržení nejoptimálnějšího způsobu vyhledávání zvěře na zemědělských pozemcích před senosečí pomocí bezpilotní UAV technologie s termokamerou. Pro dosažení cíle práce bylo provedeno několik dílčích kroků, které se zabývaly především problematikou porovnání způsobů detekce srnčí zvěře v porostech pícnin (pozemní průzkum versus využití UAV technologie) a problematikou návratu zvěře zpět do porostů po jejich vyplašení, respektive vynesení. Dalšími dílčími analýzami bylo vyhodnocení účinnosti alternativních způsobů plašení zvěře z porostů různými typy plašičů a zhodnocení výskytu zvěře na pozemcích s ohledem na umístění tzv. orientačních bodů. Z řešení disertační práce vyplynul návrh metodického návodu pro optimalizaci vyhledávání srnčí zvěře na pozemcích pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů.
|
|
|
Vliv mysliveckého hospodaření na kvalitu populace srnčí zvěře
Heřman, Vladimír ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Benediktová, Kateřina (oponent)
Ve vybrané honitbě MS Obrataň byl sledován vývoj populace srnce obecného (Capreolus capreolus) a vliv prostředí na tuto populaci. K dispozici jsou údaje o odstřelech a hmotnosti odlovených kusů v jedenáctileté časové řadě, a to od roku 2005 do roku 2015. Tato data jsou rozdělena dle pohlaví, resp. na srnce, srny a srnčata. Data byla vyhodnocována s ohledem na dobu lovu v průběhu roku společně s hmotností daného kusu. V roce 2012 byl zjištěn zřejmý nárůst hmotnosti u odlovených kusů srnčí zvěře, který byl nejvíce zřetelný u odlovených srn. Dále bylo zjištěno, že měsíc, ve kterém byl daný kus odloven, nemá vliv na jeho hmotnost.
|
|
|
Problematika kloše jeleního z pohledu jeho sledování
Bjelková, Karolína ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu kloše jeleního (Lipoptena cervi) na vybraných částech těla ulovené zvěře a na dvou na sobě nezávislých lokalitách - Malá Morava a VLS Libavá. Kloš jelení je hematofágní ektoparazit jelenovitých, který v posledních letech rozšiřuje svoji oblast výskytu od Evropy po Ameriku. Cílem studie bylo určit prevalenci a intenzitu napadení a vyhodnotit vliv vlastností stanovišť, faktory počasí či pohlaví u hostitele. Pro identifikaci bylo vyšetřeno 95 zvířat v oblasti krku a pohlavních orgánů. Celková intenzita napadení byla analyzována ve vztahu k věku, pohlaví, meteorologickým a krajinným charakteristikám místa ulovení. Výsledky výskytu kloše jeleního jsou popsány a statisticky vyhodnoceny současně s grafickým znázorněním za pomoci statistického programu. Výsledky prokázaly prevalenci napadení téměř 100 %, ale míra zátěže zvířat se pohybovala v rozsahu 0 až 10 klošů. 100 cm-2. Nejvyšší výskyt byl zjištěn u samců, a zároveň byl spojen s oblastí na těle hostitele, kde nejvíce parazitů bylo nalezeno na pohlavních orgánech 7 - 10 kusů. Významný vliv měla teplota prostředí. Vliv srážek byl nevýznamný. Bylo zjištěno, že nejvyšší výskyt je u zvířat využívající habitant polí a luk, pravděpodobně vlivem tepelného účinku slunečního záření a tím zvýšení povrchové teploty kůže. Lokalizace míst může sloužit k nastavení efektivnosti prostředků proti těmto parazitům.
|
|
| |
host ::
RSS.